27. května 2023 - Aviatická pouť v Pardubicích - 31. ročník
"Náš" Petr Virčík pro všechny napsal report z akce (Peťo díky moc za práci, kterou jsi s tím měl!!!):
Ahoj kamarádi,
„krátký”, ale snad výstižný report z výletu na 31. ročník Aviatické pouti v Pardubicích.
Ve čtvrtek 25.6. jsem jel autem se svým spolužákem Václavem Jindrou, který pracuje u vojenských hasičů na letišti v Pardubicích. Během konverzace zaznělo z jeho úst, že mají v práci blázinec, díky tomu leteckému dni. To nahrálo tomu, že jsem zrovna vymýšlel, kam vzít o víkendu rodinu na výlet. To jsem netušil, že mi sdělí informace o nadcházejícím leteckém dni, který je na evropské úrovni jeden z těch lepších, o kterém jsem jaksi vůbec nevěděl.
Rychlá informace se snoubila s rychlou reakcí a plán byl na světě. Okořeněn tím, že Václav jel v pátek do práce na letiště a přislíbil, že zkusí sehnat vstupenky zadarmo, které mají zaměstnanci v určitém počtu k dispozici.
Dali jsme hlavy dohromady a bylo jasné, že tuto akci si nenecháme ujít i když volné vstupenky nebudou. Po shlédnutí programu bylo jisté, že letadla, které jsou naše vysněné modly, vidět funkční v letu si nemůžeme nechat ujít!
Srdíčko zaplesalo nad stojánkou B-25 Mitchell, P-38 Lighting, F4U Corsair, P-51D Mustang. L-39 Albatros a mnoho dalších...
Nechyběli špičkoví akrobati Martin Šonka a Petr Kopfstein, kteří opět dokázali, že zákony fyziky nemají meze a ohnuli je do neskutečných rozměrů.
Ukázky prvoválečných strojů s pyrotechnickými prvky, kdy to bouchalo, jako když opravdu shodí pumu ruku v ruce s pozemní ofenzívou německých vojáků, kdy piloti předváděli napadení pozemní kavalerie bylo dokonalé divadlo, které nastínilo dobu válečné historie.
Největší historická ukázka byla, když vzlétla letka WW2. To byl prostě požitek, že to nejde popsat. Když letí legendy, tak jen nevěřícně koukáte. Obzvláště, když jsou to pro vás zhmotněné sny, které si do teď člověk dopřával pouze v RC modelech.
Když letí před očima Lighting, Mitchell a Corsair a vy si jen užíváte tu chvilku, že je na světe pár letuschopných strojů, které jsou vyrobeny na sklonku druhé války v roce 45, burácí ty hvězdy, to je prostě lahoda a na kůži struhadlo...
A do poklidné letové ukázky tří strojů, která se vzdálí, se na ranvej začnou sjíždět německé jednotky a po chvilce je slyšet, jak se z dálky blíží řadový dvanáctiválec Rolls-Royce Merlin a žene kupředu čtyrlistou vrtulí P-51D Mustanga, který při průletu vydává ikonický zvuk burácení a píštění, kdy údajně listy vrtule překračují rychlost zvuku a piští. Neuvěřitelný okamžik... Salva náletů na Wehrmacht, kdy odpalovači použili to největší co měli a bitva měla opravdu koule. Dokonalá krása plná výbuchů, kulometů a průletů dobového elegána!
Na tohle jsem se těšil nejvíc. Vidět tyhle krásky na živo!
Dalším ze zajímavých vystoupení byl speciálně upravený Carbon Cup (Bush Cup) - pilot z Polska, který nedávno pokořil dlouhé dva roky připravovanou metu a to tu, že s ním dokázal přistát v Dubai na mrakodrapu, na heliportu o průměru 27m. Viděl jsem video a opravdu! Je to blázen! Dokázal to a i odstartoval opět do vzduchu. To byla technická hitparáda, která po tomto leteckém dni putuje do Ameriky a už tam zůstane. Taky štěstíčko, vidět co s tím dělá kousek nad zemí...
Tuto show doprovázelo plno nádherných letadel a vrtulníků. Od ukázek IZS po jednu z posledních letových ukázek krásného Mi-24, kdy už putují do důchodu v naší letce a myslím, že je to veliká škoda. Akrobatický Vrtulník Bell ze stáje Red Bull, který díky své speciální konstrukci a upravenou rotorovou hlavou dokáže lítat akrobacii, výkruty, lopingy a je jedním ze čtyř strojů na světě, který má licenci k provádění těchto akrobatických prvků.
Nevím co psát dříve, zahájení bylo přeletem dvou Gripenů a Casy, výsadky parašutistů, akrobacie jednoho z Gripenů, kdy jsme si užili pořádnou forsáž...
Krása střídala nádheru a to vše umocnil kamarád Václav, který mi večer v pátek psal, že nám vykouzlil jeden lístek na vstup zdarma. ( měli na směnu 17 lidí a 4 volné lístky.)
Ráno jsme se potkali za Humpolcem, on jel z práce, předal nám lístek a radost veliká.
Lídí a stánků tam bylo opravdu požehnaně .
Modelářké zastoupení v podobě RC aut a kamionů měla partička nadšenců z tuzemska i zahraničí. Autogramiády pilotů na plakáty... Chtěl jsem Martina Šonku podepsat Kubíkovi na plakát, ale myslím, že bude snažší se němu dostat v Táboře, kdy jej občas vidíme trénovat nad Čápákem... Ta fronta byla snad 100 metrů. V úlech byly různé výstavy techniky letecké, vojenské i složek IZS... No, každý si tam našel to své.
A nyní mohu říct, že legendární CIAF se může jít zahrabat metr pod zem. Poslední dobou a vlastně od Covidu se nic neděje a letecký den je minulost. Škoda, že dvě tak velká letiště kousek od sebe se nespojí a neorganizují podobnou akci společně s ještě větší nabídkou zajímavých letadel a ukázek.
Domů jsme vyrazli po skončení hlavního programu po 17 h. Celý den modrá obloha, občas fouklo na ochlazení a i přes časté mazaní kůže faktorem 30 jsme se hezky připekli. A nebyli jsme jediní. Domu jsme dojeli po 19 h. plni nadšení a dojmů z krásného zážitku.
Váš Petr V.