Jak vyrobit lehký vrtulový kužel

V časopise 3/2013 RC Modely uveřejnil šéfredaktor Václav Janko následující zajímavý článek s pracovním postupem:

Ne vždy se na váš model (maketu) hodí vrtulový kužel, který nabízejí obchodníci. Navíc, ušetření hmotnosti se někdy hodí, že?

Nejdříve je třeba si vyrobit kopyto. K jeho výrobě můžeme využít dural, silon, dřevo. V případě použití dřeva je třeba povrch upravit tmelením (obr. 1) a následně nastříkáním barvou (obr. 2). Na hotové kopyto upevníme mezikruží, třeba vteřinovým lepidlem, a plastelínou „zatmelíme“ případné mezery, které nám vzniknou mezi kopytem a mezikružím.

Takto připravené kopyto naseparujeme. Můžeme využít několik způsobů sepa­race: celý povrch stačí potřít, třeba pastou na parkety (pulipasta, cyrine), nebo roz­tokem včelího vosku, který rozpustíme v benzínu. V našem případě jsme chtěli dokonalý povrch v barvě duralu, tak jsme kopyto natřeli separačním voskem (BF- 700) minimálně v pěti vrstvách a každou vrstvu vyleštili. Poté naneseme stříkáním jednu vrstvu PVA. Po zaschnutí můžeme nanést první vrstvu formovačky (např. for­movací pryskyřici Araldit - obr. 3).

Po zatvrdnutí naneseme první vrstvu tkaniny o hmotnosti 100 g/dm², na další dvě až tři vrstvy 250 g/dm² můžeme již použít různé zbytky tkanin. Stěny formy nemusejí být silné, jelikož stálost tvaru zajišťuje kuželovitý tvar a „rantl“ vznik­nuvší u kořene kuželu.

Po řádném zatvrdnutí vyjmeme kopy­to z formy. U „tupých“ kuželů je vyjmutí méně obtížné. Po začištění formu vymyje­me teplou vodou, abychom se zbavili sta­rého separátoru, a po uschnutí ji naseparujeme stejným způsobem, jako jsme separovali formu. V našem případě jsme naseparovanou formu nastříkali stříbrnou akrylovou barvou a po zaschnutí jsme formu vylaminovali několika vrstvami tka­niny, kterou si nastříháme do trojúhelníko­vého tvaru o takové velikosti, aby nám při kladení do formy vznikly vzájemné přesa­hy (obr. 4). Po dokončení můžeme ještě okraj kuželu zpevnit uhlíkovým rowingem, který klademe vcelku po obvodu a uza­vřeme jej páskem skelné tkaniny (obr. 5). Pro dodržení hladkého obvodu a dosedací plochy vložíme do formy, a mírně zatlačíme kopyto, které nám po vyjmutí vytvoří hladkou plochu po vnitřním obvo­du kuželu (obr. 6).

Hotovou skořepinu vyjmeme, začistí­me a můžeme ji použít jako apartní klo­bouček (obr. 7) nebo na model. U vět­ších kuželů je třeba ještě zhotovit zadní čelo, na které se skořepina přišroubuje (obr. 8).

U kuželů, které jsou „ostré“, použijeme fígl, který nám pomůže hotový výrobek jednoduše vyjmout, aniž bychom museli formu vyrábět půlenou. Do špičky kopy­ta vytvoříme otvor pro čep. První průměr čepu je průměr šroubu, druhý je průměr hlavy šroubu a poslední průměr již není ničím daný, jen musí být větší. Ten tvoří doraz vyjímatelného čepu (obr. 9), kte­rý posléze využijeme k uchycení kuželu imbusovým šroubem, pro který nám vznikne osazení (obr. 10), nebo pro spe­ciální tvarový šroub.

Výroba kopyta je obdobný způsob, jen se liší zalitím čepu do špičky kuželu (obr. 11). Pro vyjmutí kopyta a výrobku stačí jen vytáhnout čep (obr. 12), formu opřít krajem o pootevřený svěrák nebo nějakou jinou vhodnou podložku, vložit do otvo­ru kulatinu a jemným úderem - opravdu stačí málo - kopyto nebo výrobek vyrazit (obr. 13).